Automatické spropitné
Řada podniků, a to hlavně v zahraničí, má tendenci svým hostům účtovat takzvané automatické spropitné. Obvykle se stanovuje jako procento z určité částky před zdaněním a následně je určeno obsluze a dalším pracovníkům, kteří se na chodu restauračního byznysu podílejí. Jde o jakýsi poplatek za služby, který si restaurační firmy mohou v některých částech světa ze zákona účtovat.
Automatické spropitné přináší majitelům restauračních podniků výhody, ale i nevýhody. Pomáhá zajistit, aby obsluha dostala za svou práci odměnu, i když se strávníci rozhodnou spropitné nenechat.
Dalším kladem je, že automatické spropitné má potenciál pomoci omezit hádky o výši spropitného v rámci personálu firmy, což může být užitečné zejména v obdobích, které nejsou příliš klientsky vytěžované.
Automatické spropitné je také pro zaměstnance jakousi jistotou, které podpoří tvorbu rodinných rozpočtů. Má možnost pomoci se sestavováním rozpočtu i s plánováním budoucnosti.
Nevýhodou naopak je, že může některého z hostů trochu pobouřit. Běžné spropitné je totiž oproti tomu dobrovolné a strávník si sám určuje, zda a případně v jaké výši k jeho využití dojde.